Chlap na střídačku

Dnes přináším opět článek zaměřený na film, konkrétně na českou komedii Chlap na střídačku, která je v kinech od února tohoto roku. Vzhledem k tomu, že máme v práci možnost přispět do kulturního fondu, máme pak po celý rok příležitosti zapojovat se do nejrůznějších akcí, které nám jsou zaměstnavatelem doplaceny. Já se takhle naposledy rozhodla využít nabídku lístků do kina a vyrazila jsem na film Chlap na střídačku. 

Chlap na střídačku
Žánr: komedie
Délka filmu: 109 minut
Režie: Petr Zahrádka

Již patnáct let šťastně vdaná Zuzana jednoho dne zjistí, že má její manžel Jiří delší dobu poměr s jinou ženou. Zuzana neváhá a rozhodne se svou sokyni Lenku navštívit a učinit jí tak trochu netradiční návrh. Její plán je přímo skandální. Navrhne jí totiž, že si rozdělí péči o Jirku a udělají z něj tak chlapa na střídačku. Lenka nakonec souhlasí a obě ženy představí tento nový způsob života Jirkovi. Tedy spíše ho postaví před hotovou věc. Co se všem zdá zpočátku jako perfektní plán, tedy jeden týden se svou ženou, ten druhý zase s milenkou, se nakonec může ukázat jako noční můra pro všechny. (Bohemia MP)

Recenze:

Popravdě, šla jsem do kina jako nepopsaná kniha, nepustila jsem si trailer a ani jsem nečetla, o čem film má být. Říkala jsem si, že Jiří Langmajer a Ivana Chýlková nebo paní Janžurová jsou herci takového rázu, že film musí být sám o sobě dobrý. No, i mistr tesař se někdy utne. Zpočátku jsem se celkem nasmála, kdy příběhem byl klasický milostný trojúhelník - nešťastné manželství a mladá milenka. Manželka v podobě Ivany Chýlkové se tak rozhodne pro zcela neočekávaný krok, místo rozvodu zvolí střídavou péči o manžela, aby zachovala otce pro své děti a zároveň mu dopřála to, co potřebuje. No, alespoň se to tak zprvu tváří. 

Chlap na střídačku pro mě byl nakonec celkem zklamání, čekala jsem legraci, která se konala spíš částečně. Zbytek scény se zabýval spíše tím, jak ženu ukázat v tom nejhorším a nejstupidnějším světle. Celý vztah mezi milenkou a manželkou se totiž odehrával ve dvou světlech - nenávidíme se a vyškubeme si vlasy nebo jsme nejlepší kamarádky a koupeme se spolu ve vaně. Celkově si myslím, že ženy tu byly vykresleny spíše jako sobecké, dětinské, hloupoučké a naprosto ztracené postavy.

Tvůrci do děje zapojili snad úplně vše a ono se nadarmo neříká, že všeho moc škodí. Stejně tak námět majitelky knihkupectví, jejíž nejlepší přítel je gay, se mi spojuje s filmem Všechno nebo nic a působí ohraně. Film hodnotím spíše negativně, co se děje týče, tak rozhodně chudý a předvídatelný. Film celkově byl dost umělý, nehezký a za mě poněkud nemorální. A úplným koncem, kdy Langmajer předstírá demenci, aby nemusel řešit starosti s ani jednou ženou, zatímco obě kolem něj skáčou, se mi film zošklivil zcela. Na obhajobu chudého příběhu snad nutno říci jediné, film je remakem s drobnými úpravami na francouzskou komedii z roku 2017 Garde Alternée. Zda je ovšem nutné dělat remake na tři roky starý film, který za moc nestojí, to je věc druhá.

Hodnocení:

Hodnocení tohoto filmu v současné době na CSFD je 50 %, což samo o sobě říká, že komedie neurazí, ale ani nenadchne. Asi tak bych ji viděla i já, ačkoli moje osobní hodnocení je maximálně 30 %. Zpočátku mi film přišel zábavný, zasmála jsem se, ale od zhruba poloviny už to bylo spíš takové trapné klišé. Za mě jednou stačilo a podruhé už bych vidět nemusela.

Viděli jste tento film? Na čem jste naposledy byli v kině?

Vaše Lucka