Náhled do budoucnosti
Vždycky se mi líbilo tajemno. Poslouchat v noci, jak pracuje dřevo a podlaha, jak se tichem linou zvuky, jejichž původ si mohu jen domýšlet. Probudit se uprostřed noci a dívat se do tmy s představou, že se možná dívá někdo zpátky na mě... Ani nevím, kdy přesně to začalo.
Kdysi jsem byla zvědavá a alespoň malou část tajemna jsem chtěla poznat. Na střední, když jsme měli jednou suplovanou hodinu, jsme s partou začali hrát karty. A přišel za námi učitel, byl to Ukrajinec, s tím, že jestli z nich umíme vykládat. Neuměla to ani jedna z nás a on se nabídl, že nám karty vyloží. Holky se bály, ale já do toho šla. O výkladu karet už jsem slyšela, ale stejně mě to překvapilo.
 |  |  |
Řekl mi věci, které nemohl vědět, bydlel v úplně jiném městě a vlastně nás ani nic neučil, měl jen tu jednu suplovanou hodinu. Vůbec mě neznal, a přesto se mi tenkrát vryl pod kůži, jelikož jsem si nedokázala spojit, jak může některé věci takhle "odhadnout". Tehdy mi také řekl, že mám před sebou dvě cesty a je jen na mě, na kterou se dám. Zda to bude ta lehčí, na které nikdy nebudu spokojená či trnitá, na jejímž konci mě čeká štěstí. Vlastně si dodnes nejsem jistá, kterou cestou jsem se vydala, a možná je tahle volba pořád přede mnou.
Druhou zkušenost s výkladem karet jsem si nechala o několik let později. Sestřenka pořád mluvila o návštěvě kartářky a já jsem vyjádřila chuť zkusit to taky. Neznala jsem ji a ona neznala mě, takže jsem si dala dobrý pozor na to, abych jí gesty či výrazy nenapovídala. A zase jsem byla překvapená, i když spíš zpětně, jak se začaly výklady plnit. Řekla mi například věci o dvou kamarádkách, které jsem v té době brala jako nejlepší, ale nakonec jsem zůstala překvapená, že vlastně nejsou tak dobré, jak jsem si myslela, a že mě dost využívají. Neviděla jsem to tehdy, až s odstupem času.
Nehledě na to, že mi řekla spoustu dalších věcí, které jsem tehdy nevěděla ani já sama. Od té doby jsem už u kartářky nebyla a myslím si, že je to dobře. Ono stačí se dozvědět něco a něco si domyslet, člověk by to neměl brát zase jako mantru. Mám kamarádku, která navštívila kartářku a od té doby tomu celkem propadla a slepě věří všemu, co se dozví. Což podle mě taky není dobře... Ale jen chci říct, že něco mezi nebem a zemí bezpochyby je. A i výklad karet je určitě cesta k tomu, jak něco málo z toho zapovězeného území poznat.
Máte zkušenost s výkladem karet? Vyplnilo se Vám z toho něco nebo si myslíte, že jsou to bláboly a víc než dobře použitá empatie?
Vaše Lucka
10 Komentáře
U kratářky jsem nebyla, sama spoléhám na svůj instinkt a některým náznakům a znamením okolo mě, kterých je dost, jen je člověk prostě nevnímá... každopádně k výkladu do budoucnosti bych nešla, protože člověk, když ví, že něco má přijít, ovlivní výsledek svým chováním, jednáním a úsudkem... nakonec to nemusí vůbec dopadnout tak, jak by mělo, protože člověk o tom dopředu věděl! jinak zkoumání tajemna mám taky mooc ráda
OdpovědětVymazatOsobně jsem u kartářky nikdy nebyla. Ani jsem o tom popravdě nikdy nepřemýšlela. Mám heslo, že co se má stát se stejně stane a myslím si, že je jen na nás, jak se ke všemu postavíme. Takhle nám někdo něco předpoví a my budeme čekat, než se jeho slova naplní a třeba nám díky tomu něco uteče :)
OdpovědětVymazatU kartářky jsem nebyla ani se tam nechystám, na tyhle věci nevěřím. :) myslím si,že každý člověk má nějaký ten instinkt pro nadpřirozeno a je jen na něm pokud se o to začne zajímat
OdpovědětVymazatJsou kartářky a kartářky. Já osobně jsem vždycky věřila v nadpozemské záležitosti a obecně tíhnu k duchovnu, takže mi jsou nějakým způsobem tyto věci blízké. U kartářek jsem sice nikdy osobně nebyla, ale před dvěma lety jsem ji měla "objednanou" - jako telefonát (nutno podotknout, že jsem tehdy nebyla "ve formě", člověk pak zkouší cokoli...) Na některé věci, které mi vyvěštila, ještě čekám, zda se skutečně vyplní tak, jak mi předpověděla - a některé se skutečně odehrály tak, jak měly.
OdpovědětVymazatVěřím v nadpřirozeno a snažila jsem se zatím si jentak vykládat něco sama sobě. Ale i tak to bylo zajímavé. A ráda bych zašla někdy k nějaké věštkyni. Jinak známá chodí taky k někomu, ale že prej o není věštkyně ani tak. A ona jí říká, co má dělat atd...například odejít od manžela (nebyly tam žádné velké problémy, že by byl idiot nebo tak spíš naopak. Nevidím do toho vztahu úplně. Ale co jsou od sebe, tak se spíš on více věnuje a stará o jejich dceru...a je to prostě takové šílené a trochu myslím vymivarna mozku). Snad dojdeš k tomu štěstí ☺️.
OdpovědětVymazatU kartářky jsem nikdy nebyla a nikdy tam nepůjdu. Mám na to svůj názor, který mi nikdo nevezme. Ale věřím a vím, že je 'něco mezi nebem a zemí'. jediné co bych řekla je, že není radno si s tím zahrávat
OdpovědětVymazatMě takto vykládala karty kamarádka. A úplně to sedlo. Nebylo to stylem: udělej to a to a to. Spíš mi pomohla nahlédnout na problém z jiného úhlu pohledu a přehodnotit tak svá zaritá přesvědčení:) Takže za mě určitě karty joo, ale né kvůli každé "prkotině". V těžkých obdobích ale můžou být určitě k užitku. Nejdůležitější je podle mě člověk, který vykládá. Musí sednout;)
OdpovědětVymazatKe kartářce jsem vždy chtěla zkusit jít - jen pro tu zkušenost. Každopádně síla myšlenek je neuvěřitelná a věřím, že si dokážeme přitáhnout to, čemu doopravdy věříme. Ať už je to dobré, či špatné. Takže bych se snažila výklad brát s rezervou, ale šla bych do toho.
OdpovědětVymazatU kartářky jsem nikdy nebyla a ani to nemám v plánu. Nemám odvahu.
OdpovědětVymazatKe kartářce bych nikdy nešla. Asi z důvodu, že na to nevěřím a hlavně asi proto, že kdyby mi něco řekla, že se v budoucnu stane nebo nestane, tak bych se na to furt zaměřovala a snažila bych se to třeba změnit.
OdpovědětVymazat