Ti, bez kterých slunce nesvítí

Život je pes, a proto žít je psina.

- Neznámý autor z internetu

Rozhodla jsem se sepsat další článek, tentokrát se budu věnovat důležitým lidem ve svém životě. Je to vlastně snadné téma a právě proto mi přijde tak složité. Nuže, pusťme se do toho.

Rodiče

• Je to logické, že je uvádím hned na první místo. Jsou to lidé, kteří mě vychovali, dávali mi vzor a rady do života. I díky nim jsem taková, jaká jsem dnes. Podle jejich rodinného vzorce, který mi byl od dětství na odiv, budu nejspíš jednou budovat i já svou rodinu. To jsou všechno ale věci, které jsou obecně známé. Píšu sem o rodičích hlavně proto, protože tu vždy byli pro mě. 
• Podpořili mě, poradili, když jsem si nebyla jistá, byla doba, kdy jsme se dohadovali, kdy jsem si myslela, že jsem vyžrala všechnu moudrost světa a oni mi přišli hrozně nemoderní a hloupí, ale pořád tu byli. Nezanevřeli na mě, i když jsme vždycky neměli ideální vztah. Jeden si řekne, že to mají rodiče v popisu práce, ale není to tak. A já tímto chci říct, že je miluju a děkuju jim za to, jak mě vychovali, co všechno mi předali a jaký mám díky nim náhled na svět.

Můj malej (velkej) bráška

• Ne všichni sourozenci se snesou. Pro některé je to dokonce nepředstavitelné být v jedné místnosti. My jsme takový ten typ jedeme v tom spolu, umřeme v tom spolu nebo radši tě neznám. Jedno vím jistě, když jde do tuhého, vždy se vzájemně podpoříme a pomůžeme, pokud to jen trochu jde.

Přátelé

• Člověk má kolem sebe spoustu lidí, které považuje za kamarády, ale jen málo z nich může považovat za skutečné přátele. Ještě nedávno jsem si myslela, že takové skutečné kamarádky mám dvě, pak jsem zjistila, že jedna z nich se tak pouze tvářila. Ale takový je život, někdo do našich srdcí přichází a jiný odchází. Chci jen říct, že moje jmenovkyně Lucinka je v mém životě už tak dlouho, že by se dala považovat za člena rodiny. Když mi bylo mizerně, poznala to na mě a chtěla pomoct. Když nebylo do zpěvu jí, byla jsem tu zase pro ni já. Tak to má být. Člověk by v přátelství měl brát stejně jako dávat, jednosměrná stanice nefunguje.

Lukáš

• Zmínit svého přítele je taky asi logické, ale já nejsem zrovna typ holky, která by o klukovi řekla, že je její vesmír a dávala si to jako nadšené statusy na fb. Ohledně citů jsem hodně opatrná, chráním si tu svou bublinu. S ním to ale začalo být jiné. Je to první muž, se kterým si dovedu představit svůj život, proto si myslím, že si místo v tomto žebříčku zaslouží. Je to někdo, s kým se můžu smát, brečet, chovat se praštěně. Někdo, před kým si nemusím na nic hrát. Člověk, který mě zná a ví, kdy mi není do smíchu nebo kdy mě něco štve... Někdo, kdo mě miluje takovou, jaká jsem.

Skutečně to není lehké psát, protože v životě člověka je spousta lidí. Důležité je ale rozlišit ty, kteří nám životem jen prochází. Z článku může vyznívat, že za důležité členy považuji hlavně rodinu. Je to tak, byla jsem k tomu vedená. A nemyslím si, že je to špatně. Těch skutečně důležitých lidí není mnoho, o to víc si jich musíme vážit.

Co důležité osoby ve vašem životě? Jsou to rodinní příslušníci či někdo úplně jiný?

Vaše Lucka