A zase ta Lucie!

Přátelé jsou jako hvězdy, nevidíš je pořád, ale přesto víš, že existují.

- Neznámý autor z internetu

Hodně dlouhou dobu jsem přemýšlela nad tím, jakých pět nej vybrat. Díky tomu píšu článek až teď. Tedy, díky neschopnosti vybrat téma a také nedostatku času, kterého se mi o víkendu dostalo. Nakonec jsem se ale rozhodla, vybrala jsem a dala dohromady seznam pěti Lucií, které se mi dostaly do života. Ono totiž Lucie bylo v éře mého narození hodně populární jméno a já mám navíc tu kliku, že kdykoli se s nějakou potkám, obvykle si padneme do noty a jsou z nás kamarádky.

Lucinka P.

S touhle Lůcou jsem se seznámila na základní škole. V páté třídě k nám přistoupila a já jsem se na ni hned první přestávku otočila, představila se a od té doby jsme kamarádky. Na základní škole to bylo fajn, každý den jsme byly spolu, víkendy jsme obvykle po večerech v devítce už někam vyrážely, dřív jsme u sebe navzájem přespávaly. Střední nás trošku rozhodila, stejně tak vysokou jsme si každá zvolila jinou, přesto jsme pořád v kontaktu a kdykoli se vidíme, máme si co vyprávět a těším se na sebe.

Lucinka D.

Tenhle mrňavý ďáblík k nám přistoupil v prváku na střední a paradoxně jsem se na ni opět otočila a netrvalo to dlouho a my si spolu sesedly do jedné lavice. Bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí. Ta holka je sice praštěná, občas náladová a mrzutá, ale je to moje nejlepší kamarádka a takovou ji mám ráda. Šly jsme spolu na vysokou, a ačkoli ona dostudovala až rok po mně, podporovaly jsme se celou dobu. Jedna s druhou jsme trpěly u státnic a nakonec jsme to společně i zapily. Ačkoli já teď jezdím na školu do Prahy a ona nastoupila do práce, pořád si najdeme chvilku na pár písmenek nebo kávičku při volnu.

Lucinka F.

S touhle holčinou jsem se vlastně odjakživa znala i neznala. Chodily jsme do stejné školky, ale kamarádky z nás nějak nebyly. Chodily jsme na stejnou základku, ale každá do jiné třídy, takže jsme se nikdy extra nebavily. A potom jsme nastoupily na stejnou střední a tam se to nějak změnilo. Při nástupu na stejnou vysokou se vztahy jen prohloubily a my si začaly skutečně rozumět. Dnes už se bohužel moc nevídáme, povinnosti a čas to moc nedovolí, přesto si občas napíšeme nebo někam zajdeme.

Lucinka Z.

Tak tuhle holčinu jsem potkala na škole v Jihlavě. Paradoxně jsem až tam zjistila, že se mnou chodila na střední, jen do jiné třídy a já si jí nikdy nevšimla. V tomhle jsem hrozná. :-D Myslím, že jsme si ale hned sedly a vzhledem k tomu, že bydlí v sousedním městě, tak se vídáme a bavíme. Shodou okolností je to navíc moje kolegyně z hotelu, kam jsem nedávno nastoupila jako recepční.

Lucinka K.

Poslední slečnou z mého seznamu je spolužačka z Prahy. Tahle bezvadná holka se mnou studuje, takže spolu tak nějak průběžně trpíme a modlíme se za štěstí u zkoušek. Faktem je, že vzhledem k dojíždění a nepravidelné škole, kdy nemáme hodiny spolu, se moc nevídáme, píšeme si hlavně ve stresovém období a jedna druhou podporujeme ať už morálně nebo skrz materiály do školy. Nicméně kdykoli se potkáme, den mám hned veselejší a myslím si, že je to dobrý začátek přátelství.

A jak to máte s přátelstvím vy? Znáte hodně lidí stejného jména a padnete si s nimi do noty?

Vaše Lucka