Ekonometrie a jinej vesmír

Dnešní článek bych ráda věnovala dvěma základním bodům - předmětu Ekonometrie, který se učí na ČZU a doučování, které jsem podstoupila včera. K napsání mě vede vcelku jednoduchá věta, kterou nám řekl na doučování Marian hned na začátku. Ve škole po vás chtějí, abyste se učili skripta a jinej vesmír, ale to vy vůbec ke složení zkoušky nepotřebujete. A předpokládám, že z většiny z vás ekonometrové nebudou, tak není potřeba vám motat hlavu. A tak mě napadlo, proč takhle racionální pohled na studium nemají i učitelé.

(Zdroj: animaci a DMNČ jsem si půjčila na webu Doučování ekonometrie)

Protože se mi v zimním semestru nepodařilo složit zkoušku z Ekonometrie, rozhodla jsem se v letním vyrazit na doučování. Na výběr bylo ze dvou dobrých doučovatelů - Marian a Kolja. Já si nakonec vybrala Mariana a popravdě jsem určitě neprohloupila. Čekala jsem nějakého podivína, ale na doučování, kde nás sedělo asi 30, přišel týpek v kraťasech, který nám všem tykal a vyžadoval, abychom tykali i my jemu. Začal vyprávět o tom, jak to vlastně u zkoušky funguje a že nám za devět hodin (bylo to od 8-18 - hodinová pauza na oběd) pomůže, abychom získali lepší pohled na ekonometrii a zjistili, že to vlastně není takovej vesmír, jak se nám snaží všichni ukázat.

Popravdě jsem seděla docela s pusou dokořán, psala jsem jak divá a celý den mi utekl víc než semestr předmětu na škole, nehledě na to, že jsem toho pochopila daleko víc. Místo složitých vzorců, které si nikdo nepamatoval, se nám pokusil celou ekonometrii vysvětlit lidsky, s nadhledem, odvozoval vzorce tak, aby to pochopil i trotl jako já. Propojoval se srandovním historkami z praxe a vůbec dokázal skvěle udržet naši pozornost. Mluvil o tom, že když v zadání je něco, čemu nerozumíme, obvykle to stačí přeskočit. Že to tam dávají schválně, aby nás zmátli a vykolejili. Takže cizí výrazy přeskakovat.

Když těch devět hodin "nalejvárny" srovnám se semestrem předmětu, kterému jsem nerozuměla, nechápala v něm souvislosti a byla jsem docela zoufalá, tak rozdíl je ohromný. Ekonometrie není nic lehkého, ale zjistila jsem, že ve škole nám to schválně ztěžují. Taky je to předmět, na kterém se ročně vyhodí nejvíce studentů, aby taky ne! Skripta jsou napsané s chybami, příklady v systému jsou s chybami, cvičebnice má spoustu chyb. My se popravdě ani nemůžeme učit z materiálů, které škola poskytuje, protože jsou chybné. Říkali nám to vyučující i Marian. Naštěstí jsme dostali materiál přímo od Mariana, kde je teorie ke zkoušce shrnutá pouze na to, co skutečně potřebujeme, navíc je správně a pochopitelně napsaná.

Tak si tak říkám, že někde je chyba. Proč lidem, kteří se chtějí něco naučit, házejí klacky pod nohy? Nehledě na to, že ke zkoušce potřebujeme speciální kalkulačku, bez které příklady sice vypočítat jdou, ale zabere to spoustu času. A když máte hodinu na 20 převážně počítacích otázek, každá minuta je drahá. Sám Marian nám i řekl, že ty zkoušky dělají fakt těžký, že ani on by to z časového hlediska celé asi nestihl. A to je to chlápek, co učí na ČZU, VŠE a nevím kde ještě, vytváří ekonometrické modely pro firmy a doučuje.

Odcházela jsem vyšťavená a spokojená, ale zároveň mírně podrážděná. Neměl by tenhle rozumný a částečně lidský přístup být při výuce samozřejmostí? Já vím, že ne vždy to jde a ne vždy všichni všechno pochopí, ale nechat studenty učit se chybné materiály a ještě si potom libovat, kolik jich díky tomu vyhodili? Tuhle logiku nepochopím. Nebylo by snad i pro ty vyučující lepší, kdyby neučili vesmír, ale jen to, co skutečně potřebujeme? Alespoň mě by teda nebavilo neustále se dívat na to, jak studenti selhávají u zkoušek, když bych věděla, že je to z velké části moje vina.

Máte nebo jste měli podobnou zkušenost s předměty, které vás dokázaly zahltit, a vlastně jste z nich stejně nic nepochopili?

Vaše Lucka