Pomlázka nebo dělat, že nejsem doma?

Jak se takhle v neděli máte? Většina z Vás jistě dobře, protože zítra je prodloužený víkend a znamená to, že tentokrát nebude otravné pracovní pondělí. :-) Na druhou stranu si ale většina lidí stejně nepřispí, protože muži i ženy vstávají kvůli tradičnímu koledování. U nás třeba taťka straší už někdy v šest ráno s pomlázkou a já obvykle dostanu ještě v posteli, protože nemůže spát, když je zvyklý celý rok brzo vstávat. Nicméně tyhle tradice se nedodržují všude. Existuje spousta domácností, které koledníkům neotvírají a to je vlastně důvod, proč píšu tenhle článek.

Bydlím na vesnici. A já osobně bych pomlázku klidně vynechala, zatímco moje mamka o tom každý rok mluví, ale nakonec všem sousedům stejně otevře. Velikonoce jsou hezké svátky, ale... Já osobně je nijak extra neprožívám. Bez každoročního vyšlehání bych se obešla, beránka na stole sice máme, ale stejně tak se u nás sní i běžná bábovka, vajíčka taky obarvená jsou, ale co nerozdáme, spotřebuje se do salátu a z Velikonoční výzdoby toho moc nezbude. A co se týče duchovní stránky věci, tak o té nevím už tuplem nic.

Velikonoce mám spojené s jedinou událostí, díky které jsem se na ně vždycky těšila... Pouť. U nás v Kutné Hoře je každoročně na Velikonoce pouť a je to dost velká událost, mám dokonce dojem, že se jedná o druhou největší pouť po Matějské. Jenže abych se přiznala, ani letos mě nějak neoslovila. Z atrakcí už jsem nějak vyrostla a stánky jsem si ještě projít nestihla a doufám, že mi to zítřejší odpoledne časově dovolí.

Pravdou je, že letos jsem z Velikonoc nějaká zklamaná a ani nemám náladu je slavit. Tak trochu jsem se rozhodla, že je budu zítra bojkotovat, protože tu prostě je to ale... Nebaví mě otevírat koledníkům, které nijak blíže neznám a znát ani nechci. Vadí mi, že v poslední době se objevují holčičky, které chodí s tatínky nebo maminkami na koledu, ačkoli je tohle vyloženě mužská záležitost. A vůbec mi tak nějak přijde, že čím jsem starší, tak mě tahle tradice nějak přestává bavit, ačkoli dřív jsem ji měla ráda a nechápala jsem, proč sousedka ze vchodu vedle neotvírá koledníkům. Dneska bych byla ráda, kdyby zítra zůstaly dveře zavřené. Těším se na dvojčata od sestřenky, kterým jsou čtyři roky, nevadí mi vyšlehání od bráchy, taťky nebo přítele, co dorazí před polednem, ale ostatním koledníkům se mi prostě letos nějak otvírat nechce...

Je to docela zapeklitá situace a sama na sobě cítím, že jsem protivná už jen kvůli tomu, že zítra se po mně bude chtít, abych vstala, chodila ke dveřím a tvářila se nadšeně. A já nebudu. Vím to teď, každým rokem to cítím víc a víc... A vlastně ani netuším, kdy se to stihlo zlomit.

Jak trávíte Velikonoce Vy? Dveře se u Vás netrhnou nebo naopak zůstávají pevně zavřené?

Vaše Lucka