Nemocniční chvilka poezie

S bolestí břicha večer jsem strávila,

v úterý v noci mě pak mamka na pohotovost hodila.

Dali mě na pokoj, že budou hledat,

hladovku mám od té doby bez debat.

Ledviny v pořádku, tu problém není,

trochu mě děsilo, zda není to jen prdění.

Tak jsem tu ležela, koukala do stropu,

tiše jsem pozorovala, kdo má co za dobrotu.

Kámen jak kráva v žlučníku mám,

prý je moc velký a tak je tam sám.

Kde se tam vzal, to nemám tušení,

byl to takový fofr, že nestihla jsem mít srdce bušení.

Teď už je venku, šel rovnou se žlučníkem,

tak končím příběh s mým žlučníkovým kamínkem.

Ach jo, zlatíčka, já si to vybírám... posledně jsem měla anginu, dnes operace žlučníku po příjmu s bolestmi. Nemam u sebe počítač, tak jen píšu z mobilu, proto omluvte tu kvalitu...

Vaše Lucka