Dopis pro mé budoucí já

Zdravím, zlatíčka. :)

Napsat dopis sám sobě... To musí být přeci hračka, no ne? Jenže ono je těžké psát pro sebe, když nevíte, jak vás život bude vypadat. Už kdysi dávno jsem někde narazila na tenhle zajímavý nápad a k tématu týdne se mi vyloženě hodil. Bude to zajímavá a nová zkušenost, dopis napíšu nejen v online verzi, ale i v papírové, uložím si ho někam, ještě přesně netuším kam, a doufám, že až si ho jednou třeba za deset let přečtu, tak mi minimálně vykouzlí úsměv na tváři.

Zdravím tě, mé budoucí já,

doufám, že jsi vydržela a tenhle dopis neztratila, jak to máš ve zvyku. Ale pokud ho právě čteš, mělo by uběhnout deset let a tobě by se měly blížit třicáté čtvrté narozeniny. Jak se vůbec máš? Připadám si teď trochu jako stará známá, co píše po spoustě let a vlastně netuší, co má přesně očekávat, protože už toho člověka hrozně dlouho neviděla. Neví, jestli ho pořád baví ty stejné věci, jestli se směje stejným vtipům, jestli je zkrátka takový, jaký kdysi býval.

Jestli si ještě vzpomínáš, tenhle dopis píšu v době studií na VŠ, takže by mě zajímalo, kam jsem se dostala? Povedlo se nám školu dodělat? Začala jsem pracovat v hotelu, jak jsem si to plánovala? Odjela jsem do ciziny, o které jsem vždycky snila? Jsem stále s Lukášem? Nechala jsem si skutečně udělat tetování, o kterém jsem mluvila? A hlavně ta nejdůležitější otázka ze všech, ta otázka, kterou jsem vždycky stavila na piedestal, jsem šťastná? Skutečně šťastná, ne jen tak navenek, ale opravdově? Musíš mi prominout, mám spoustu otázek, na které mi můžeš odpovědět jen ty.

Upřímně doufám, že se ubíráš tím směrem, kterým jsi vždycky doufala, že půjdeš. Už kdysi v kartách jsi měla předurčeno, že Tvoje cesta bude trnitá, na to nezapomínej, ale také tam bylo řečeno, že na jejím konci nalezneš štěstí. Takže pokud ještě nejsi šťastná, pak to zcela jistě není konec cesty.

Vážně bych ráda věděla, jak se ti asi žije. Jestli se vyplnila ta dětská přání a sny, které mám ještě pořád v hlavě já. Chtěla bych vědět, jak se vede rodičům a prarodičům, i když tě občas určitě štvou, nezapomínej na to, že rodina pro tebe vždy byla to nejdůležitější na světě.

Možná se zrovna nemáš nejlíp, možná jsi na tenhle dopis narazila a už jsi zapomněla, že sis ho napsala, ale pamatuj! Já v Tebe věřím, i kdyby celý svět ti házel klacky pod nohy, tak já věřím! I kdybys nedělala to, co jsi chtěla, nežila, jak sis vysnila, tak v tom nejsi sama - a nikdy jsi sama nebyla. Máš skvělou rodinu, milující přátele, lidi, na které se můžeš spolehnout, a já věřím, že při tobě stojí i dnes, když ten dopis čteš.

No a já jako obvykle zase moc mluvím a nesměj se - ukápla mi i slza po tváři, jak se tě snažím motivovat. Mé drahé budoucí já, dávej na sebe pozor, užívej si života, i kdyby ti třeba zrovna osud nepřál, užívej si maličkostí, jako jsi to dělala dříve, byla to přeci jedna z nejsnadnějších věcí na světě, nevzdávej se jí.

S láskou,

Tvé minulé já