Selekce

Zdravím, zlatíčka.

Přicházím s recenzí na první díl knižní série, která si mě získala. K Vánocům jsem dostala několik knih, mezi kterými byla i Selekce. Samotný příběh mě totiž před Vánoci zaujal a poprosila jsem rodiče, zda by se knížky nemohly objevit pod stromečkem místo něčeho, co třeba nepotřebuji. A naši byli rádi, protože většinou netuší, co mají koupit. Takže jsem zabila dvě mouchy jednou ranou. Takže připraveni? Jdeme na to!

Série: Selekce

Originální název: The Selection

Autor: Kiera Cassová

Žánr: Fantasy, Pro děti a mládež, Dívčí romány

Počet stran: 288

Nakladatelství: CooBoo, 2014

Překlad: Jana Montorio Doležalová

Anotace:

Pro třicet pět dívek je Selekce životní šancí. Příležitostí k útěku od života, který jim byl stanoven od narození. Být obklopena světem třpytivých šatů a drahocenných šperků. Žít v paláci a soutěžit o srdce krásného prince Maxona. Ale pro Americu Singerovou je Selekce noční můrou. Znamená to pro ni otočit se zády ke své tajné lásce Aspenovi, který je o kastu níž než ona. Nechce se jí odejít z domova a vstoupit do nelítostné soutěže o korunu. Pak America potká prince Maxona. Postupně začne zpochybňovat všechny plány, které si předsevzala - a uvědomí si, že život, o kterém vždycky snila, si už nemůže v porovnání s budoucností představit.

Recenze:

Abych se přiznala, knihu jsem četla trošku v podváděcím režimu, jelikož jsem měla v té době zkouškové období. Snadno pochopíte proč. Původně jsem si totiž myslela, že do ní jen nahlédnu, přečtu pár řádků a nechám si ji na později. Nepovedlo se. Naprosto jsem selhala, protože jsem podlehla. Autorka píše čtivým a příjemným způsobem, který mě doslova vtáhl do děje.

Jakmile jsem začala číst, nemohla jsem se pustit a knihu jsem přečetla během jediného dne, až tak moc mě to vzalo... Hned od začátku jsem se vžila do role Americy Singerové a její nesnadné situace. Samotné prostředí knihy mě zaujalo, rozdělení kast a svět nastavený jiným způsobem, než jak ho známe dnes, to všechno pro mě bylo fascinující. Popravdě jsem si svět v budoucnu vždy představovala jako svět plný moderních technologií. Spojovala jsem si ho s létajícími auty a klony lidí. V tom je kniha jiná, prezentuje budoucnost, která se vlastně vrátila ještě zpět. Nevím, jak bych to přesně popsala a kdo knihu nečetl, asi si to představit nedokáže, ale rozdělení obyvatel do kast podle toho, jak se kdysi v minulosti chovali jejich předci, to je pro mě něco nepochopitelného.

Naše hlavní hrdinka pochází z páté kasty, což ji předurčuje na hranici bídy, kdy s tím ale nemůže nic udělat. Celou dobu čtení mě to rozčilovalo, ale tohle rozložení do knihy prostě patří. Pokud máte jen trochu rádi romantiku, pak je Selekce určitě správná volba. Poznáváme nejen Americu samotnou, ale i zemi, ve které žije, pohledného prince Maxona, který není takový, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale i Aspena, kterého má America víc než ráda. Celá kniha vypovídá o romantickém trojúhelníku, o složitých vztazích, o nelehké situaci a o tom, jak si se vším poradit. Za mě je to příběh, který skutečně stojí za přečtení.

Hodnocení:

Ukázka:

Vyplnila jsem jméno, věk, kastu a kontaktní informace. Musela jsem přidat i svou výšku, váhu, barvu vlasů, očí a pleti. S hrdostí jsem připsala, že mluvím třemi jazyky. Většina lidí mluvila aspoň dvěma, ale máma trvala na tom, abychom se vedle francouzštiny naučili také španělsky, protože oba jazyky se v některých částech země ještě stále používaly. Hodilo se mi to i ve zpěvu, protože ve francouzštině existovala spousta krásných písní.

Mezi kolonkami v přihlášce bylo i nejvyšší dosažené vzdělání. To se mohlo u jednotlivých kandidátek velice lišit, protože jenom Šestí a Sedmí chodili do veřejných škol a dosahovali skutečných stupňů. Moje vzdělání bylo skoro u konce. Jako zvláštní dovednosti jsem uvedla zpěv a všechny své hudební nástroje. 30

"Myslíš, že mezi zvláštní dovednosti patří i umění zaspat?" nadhodila jsem tátovi s tónem, jako bych se tím skutečně trápila.

"Určitě, napiš to tam. A nezapomeň připsat, že zvládneš sníst plný talíř do pěti minut," odpověděl. Zasmála jsem se. Měl pravdu, skutečně jsem do sebe jídlo nasávala.

"Tak už dost, vy dva! Proč tam rovnou nenapíšeš, že jsi naprostá barbarka?" zahřměla matka z vedlejší místnosti. Nechápala jsem, proč je tak otrávená. Dostala přece to, co chtěla.