S nebo bez?

Děvčátka, za dob mých základkovských let, jsme nejednou dostaly vynadáno, že ve třídě se čepice nenosí, že to zakazuje školní řád a nevím, co všechno, proto mě teď poněkud rozladil článek na seznamu, kde se píše o žalobě, kterou studentka podala na školu, protože jí zakázali nosit hidžáb. Nedalo mi to a projela jsem si i diskuzi, ačkoli podobné věci obvykle nečtu, tohle mi prostě díky vštěpování, že ve škole na hlavě nic být nemá, nějak nedalo. Jeden by se vcelku divil, že spousta lidí žalobu vidí jako opodstatněnou, protože je to prý diskriminace.

Já bych takové články asi neměla číst, protože pak jsem akorát rozčílená. Jenže je to problematika, která se v dnešní době bude řešit víc a víc, takže já se o tom taky zmíním. Při zmínce o diskriminaci se mi totiž zježily všechny chlupy na těle, ano, já chápu, že nošení šátků je projevem jejich náboženství, nicméně tady jsou v Evropě, v České republice a my máme jinou zem, jiné náboženství a jiné zákony. Já si myslím, že každý člověk, který se vědomě rozhodně žít v cizí zemi by měl přijmout její zákony, její vyhlášky a její zvyklosti, protože to byla jeho volba žití. Ty dvě slečny, které na té škole v Praze studují, musí počítat s tím, že studují českou školu s našimi pravidly a naše školní řády zkrátka obsahují dodatek o tom, že na hlavě nesmí být pokrývka.

Nepřijde mi proto nic diskriminujícího na tom, že jim bylo řečeno, aby šátek nenosily. Přeci pokud půjdu po chodbě já v kšiltovce a vedle mě dívka takto zahalená, musí nám oběma říct, že porušujeme školní řád. A pokud by jim měla být udělená výjimka, nebude to potom diskriminace mě? Ačkoli jsem osoba s místním občanstvím, žiji tu od narození stejně jako moji rodiče a rodiče mých rodičů a nehodlám se klanět cizímu náboženství jen proto, že ho druhý vyznává.

Neberte to zle, věřím, že každý chce v něco věřit, takže ať si všichni věří v to, co chtějí, nicméně na druhou stranu požaduji, aby mi nebylo to náboženství vnucované. A pokud ty dívky podávají žalobu proti našim školním řádům, nevnucují nám snad tak svoje náboženské zvyky? A není to tak, že to začne šátkem a později už ani šátek nebude stačit? Já nechci být pesimista, i když v tomhle článku asi jsem, nejsem taky odborník na cizí kultury, ale jsem člověk, student, který si prošel školou a i jako obyčejný člověk požaduji stejná práva pro všechny - moment, říká se tomu rovnoprávnost.

Jenže my jsme zkrátka multikulturní stát, nasrali jsme si do bot sami (promiňte mi to, jsem vážně v ráži). A nejhorší na tom všem je, že tohle většina lidí asi nevidí. Než se stihnou běžní občané rozkoukat, bác, už máme výjimku pro dvě studentky, co si kvůli náboženství na hlavě mohou nosit, co chtějí. Kam tohle povede? To se vážně neumí naši hodnostáři postavit za svou zem, své zvyky a za své občany?

Jak jsem řekla, jsem jen člověk, co si přečetl článek, který mi vtlačil páru do uší a zatemnil před očima. Neříkám, že rozumím všemu a neříkám, že chápu tuhle problematiku úplně podrobně, ale jsem člověk s vcelku nezaujatým názorem, který požaduje spravedlnost a doufá, že se jí jednou dočká... Naivní představa.

Vaše Lucka