Jako listí ze stromu se snáší...

Dnes bych se chtěla věnovat vlasům. Možná to takhle zní divně, ale jakmile se do článku začtete, určitě poznáte, proč se právě tomuto tématu chci věnovat a proč si myslím, že by si tenhle článek měla každá dívka vzít k srdci. A ještě bych ráda dodala, že k napsání tohoto článku mě přivedla moje kamarádka, sami se později dočtete proč. Tak směle do toho...

Vlasy jsou jedno z prvních významných charakteristik našeho zevnějšku a mnohdy i částečně naší duše. Podle toho, jak se učešeme, můžeme svému okolí mnohé vzkázat. Pokud si do vlasů zapletu květiny, ukazuje to o mě, že jsem z části romantik, pokud si vlasy stáhnu do culíku, tak zase můžu ukázat sportovní část své povahy a podobně. Osobně si myslím, že vlasy za nás mnohdy promlouvají a i na jejich základě na sebe můžeme nějak upoutat pozornost a zaujmout třeba svůj protějšek.

Vlasy jsou prostě tak nějak nezbytná součást, ať už jsou krátké či dlouhé, světlé či tmavé. A přesto si myslím, že mnohdy nedoceňujeme jejich důležitost, že je zatěžujeme barvením, melírováním, fénováním a natáčením... Nejsem jiná, i já mám vlasy zesvětlené, občas je natáčím, fénuju a podobně, takže jen nemoralizuju, to rozhodně ne. ;) Ale taky se mi už stalo, že po jednom takovém násilném přebarvení na černou, mi začaly vlasy padat, protože byly oslabené a porušené. Tehdy mi zachránila kůži kadeřnice a kamarádka, která mi poradila kúru, po které se vše srovnalo, ale každý takové štěstí nemá.

Tím se dostávám ke svojí kamarádce, budeme jí říkat K. K. má hnědé vlasy přes půlku zad, husté a krásné. A je to už nějaká doba, kdy mi psala a svěřovala se mi s tím, že jí začaly padat vlasy. Docela dlouho jsme se neviděly, takže jsem nevěděla, jak moc, ale byla z toho špatná. Po konzultaci u tří kožních lékařů se nedozvěděla nic, tak když padání vlasů nepřestalo a naopak sílilo, zašla i za normálním doktorem, který jí na základě krevních testů zjistil autoimunitní onemocnění.

Jeden by si řekl, že je to fajn, protože teď když ví, co jí je, tak se tomu padání vlasů dá zabránit, ale kdeže. Tohle onemocnění totiž doktoři tak docela neznají, nevědí, jak vzniká a ani netuší, jak ho léčit. Takže zatímco se K. dál stresuje a denně jí vypadají hrsti vlasů, zobe spousty vitamínů, tak je pro ni naděje v nedohlednu. Asi si dovedete představit, jak stresující je tenhle fakt pro holku, ale teď k tomu přidejte fakt, že za týden má maturitní ples, na kterém chce každá holka zářit... Jenže její možnosti účesu jsou dost omezené. Za levým uchem už nemá vlasy žádné, ale zatím se to dá schovat vrchní vrstvou vlasů, jenže jí vlasy začínají padat i za pravým uchem a hlavně nahoře u pěšinky...

"Co chceš s tímhle vyrábět za účes?" zazoufala si K., když jsme si psaly. A tak jsme hledaly drdoly a podobné účesy stočené k jedné straně. Upřímně věřím, že kadeřnice si s jejím účesem pohraje a zamaskuje holá místa, aby na maturitním plese opravdu zářila, zaslouží si to, protože je to silná, energická a statečná holka. Já na jejím místě bych se sesypala jak domeček z karet.

Je mi strašně, jen když se vžiju do její situace a je mi jasné, že případný stres z toho, aby pleš nebyla vidět, jí vůbec nepomáhá. Proto se rozhodla, že po plese se ostříhá a nejspíš bude nosit paruku. Nejhorší na všem je, že doktoři ani neví, zda jí vlasy v brzké době narostou... Nechci vás děsit, ale tímhle článkem chci upozornit, abyste nepodceňovaly padání vlasů, protože to opravdu žádná legrace není. I věci, které na sobě bereme jako samozřejmost, nás mohou zradit v tu nejnevhodnější chvíli!

Dokud mi o padání vlasů jen psala, neuvědomovala jsem si, jak zlé to je, proto přidávám fotografii, kterou mi včera poslala. Díky ní jsem opravdu ztuhla a nemohla uvěřit vlastním očím, asi každá holka si teď dovede představit tu tíseň v oblasti hrudní. Mně osobně je do pláče, tohle bych nepřála nejhoršímu nepříteli...

Věnujte pozornost i maličkostem, stojí to za to.

Vaše Lucka