Zkouškové a poslední novinky

Krásný slunečný, i když trošku mrazivý den, zlatíčka. :)

Už je to poslední dobou můj zvyk, že se omlouvám za svou nepřítomnost, tak v tom budu pokračovat i dnes. Nejprve ze všeho se Vám musím pochlubit, že tu zkoušku, ze které jsem byla tak vydeptaná, jsem nakonec dala, takže mi spadl velký kámen ze srdce, ale ještě čekám na výsledek té úplně poslední, tak si asi dovedete představit, s jakou nervozitou sedím u počítače a mačkám F5. :D

Je to asi o to horší, že je to vlastně moje poslední zkouška na VŠ úplně, protože teď budu mít semestrální praxi a po ní už jen státnice. Zní to děsně, co? Vůbec si to nedovedu představit, zatím jsem v té fázi, kdy jen zírám a nechápu, jak dokážu za tu dobu napsat bakalářku a vypracovat si otázky, které se potom naučím. Já?! Takový lenoch, co se sotva naučí na zkoušku, se budu muset nadrtit na státnice, sakra, to zní děsně…

Taky je pravda, že jak jsem si ještě minulý měsíc byla jistá, že na magisterské studium už asi nepůjdu, teď si tak jistá nejsem. Hodně za to můžou moji rodiče, oni mě podporují a chtějí, abych šla tak daleko, jak jen to jde, jenže na druhou stranu je tu fakt, že já nemám takové ambice, abych musela být magistr nebo inženýr. Je to dost zvláštní, perou se ve mně rozporuplné pocity, ale poslední dobou nějak vítězí to, že za všechno, co pro mě udělali, bych to studium měla aspoň zkusit.

Kdo už četl nějaké moje články, tak určitě ví, že mým velkým snem je hlavně odjet do ciziny a podívat se po světě. Pracovala bych klidně jako servírka, jen kdybych mohla při tom všem poznat cizí zemi, to naši moc nechápou. Ale na druhou stranu jim to nemohu mít za zlé, oni podobný sen nejspíš neměli, takže je pochopitelné, že mají jiné představy. Taky jsou starší a nejspíš i rozumnější než já, mají leccos za sebou a fráze, že na mě ve světě nikdo s otevřenou náručí nečeká, v jejich podání zní rozumě, ale já chci zkušenost, ne otevřenou náruč.

Největší novinkou je u mě asi psík, který se zatoulal k mému příteli, a v noci na 19. si ustlal v kotci u našeho Arona. :D To vám bylo ráno překvapení, když z kotce vylezli dva místo jednoho. Zatím hledáme majitele pejska, kterého David prozatím pojmenoval George (viděl reklamu na nespresso :D). Ale podle toho, že je to bezkonfliktní drobek, tak pokud se nikdo neozve, zůstane nejspíš u nás (i tak si nás už omotal kolem prstu).

Taky plánuji, že asi změním design. Bea je sice umělkyně a tenhle design se mi moc líbí, ale ráda bych něco jarního, zimy už mám nějak plné zuby, tak uvidím, co z toho nakonec bude… :)

Krásný a úspěšný zbytek dne!

Vaše Lucka