Když dojdou slova
Vlastně ani nevím, co bych měla napsat. Nemám tušení, proč to chci napsat. Někteří, co sem občas chodíte, asi víte, jak na tom byl můj děda... Tak dnes v noci jeho trápení skončilo. Děda umřel. A já jsem ani neměla zapnutý zvuk, abych se to dozvěděla. Je mi mizerně. Uklidňuju se tím, že už je mu líp. Že už nemá bolesti po celém těle. Ale na druhou stranu jsem ho prostě ztratila, ta proklatá rakovina mi ho vzala.
Nevím, co chci napsat. Snad jen, že nezapomenu... Mám tě ráda, dědo.
P.S.: Články mám přednastavené, teď bych nic nenapsala, nějakou dobu tu asi nebudu aktivní...
3 Komentáře
To mě moc mrzí:( vím,že na to nejsou slova útěchy, jen si připomínej hezké chvíle s ním a nedus pocity v sobě.
OdpovědětVymazatJe mi to moc líto. Ale jak říkáš, je mu už dobře, nic ho nebolí... dostal ten nejlepší vánoční dárek - zbavení se bolesti. Doufám, že brzy bude lépe i tobě. Tvojí neaktivitu naprosto respektuji a chápu, nemáš se za co omlouvat. Doufám, že ti bude brzo lépe :)
OdpovědětVymazatje mi to líto, upřímnou soustrast... teď je mu už opravdu lépe ve tvých vzpomínkách bude navždy
OdpovědětVymazat