U jako univerzita

Tak jsem si vzpomněla, že už jsem strašně dlouho nepřidala další písmenko do naší abecedy. Opravdu jsem to flákala, ale vzhledem k událostem budu mít teď spoustu času, takže se můžete těšit na víc článků a vůbec větší aktivitu na blogu. S tím novým designem to půjde samo, krásně ve mně vzbuzuje jarní náladu. :-)

Včera mi přišel email, že studijní oddělení ČZU přijalo mou přihlášku ke studiu, mám z toho smíšené pocity. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem ji odeslala, zaplatila a mám tuhle část z krku, na druhou stranu jsem z toho trošku v rozpacích. To další studium, na které se po Bc. zaměřím, mě nijak zvlášť netěší. Teda ne obor, ten se mi zdá celkem fajn - Provoz a ekonomika, je to jeden z mála, kde mi vyhovují předměty, ale spíš ten samotný fakt studia.

Těšila jsem se na cestování, práci v zahraničí a tak, ale nedávno jsem zjistila, že prostě nemůžu jen tak odjet. To, jak na mě naši pořád naléhají a říkají mi, ať studuju, protože pak už nikdy nebudu... A vůbec to všechno, že teď nemáme tolik peněz, protože taťka má přes zimu vždy problém s prací, jelikož je soukromník, ale oni mě i přesto pořád ponoukají k dalšímu studiu... Hodně jim dlužím, tak si nakonec říkám, že ty dva roky ještě vydržím.

I když teda mezi mnou a dalším studiem stojí ještě můj potenciální úspěch u státnic, neberu to jako samozřejmost, ale tak výhledově si myslím, že to zvládnu - prostě musím. Ale neřekla jsem jim ani o tom, že jsem si někam dala přihlášku. Je to taková moje malá pomsta za to, jak mi studium pořád předhazují, je to dětinské, ale aspoň to pro ně potom bude překvapení. Tak mi držte palce, ženu se rovnou do pekel.

Vaše Lucka