Cesty blízké i daleké

Dnes bych se s vámi chtěla podělit o svých snech do budoucna. Už někdy od střední jsem si v hlavě spřádala myšlenky na to, že bych se jednou chtěla podívat do ciziny. Když moje sestřenice odjela na Nový Zéland, moje touhy po cizině se s každou fotkou a zprávou, kterou jsem od ní dostala, zvětšovaly a já jsem pomalu pochopila, že to není jen chvilkový rozmar. Když jsem se potom dostala na vysokou školu Cestovního ruch, nebyla jsem nadšená. Ono to sice zní hezky, ale pro mě to byla nouzová situace, protože jsem chtěla studovat žurnalistiku, jenže to nevyšlo.

Jeden by se divil, ale osud má s námi nejspíš svoje plány, protože za ty roky mého studia jsem se jen ujistila v tom, že Cestovní ruch není tak úplně daleko od toho, co bych chtěla. Zjistila jsem, že se líbí hotelnictví, že cizina mě láká stále víc a že tam pojedu za každou cenu.

Můj sen je pracovat v Irsku nebo Anglii, časem bych se chtěla podívat do Ameriky, procestovat část světa a na vlastní pěst zjistit, jak to tam vlastně funguje. Je mi jasné, že to nebude lehké, ale já nejsem naivní, jsem připravená, že ta cestička nebude dlážděná zlatem a že na mě nikdo nebude čekat s otevřenou náručí, ale za tu zkoušku mi to stojí.

Chci se vás proto zeptat, máte nějakou zkušenost s prací v cizině? Přes agenturu či po domluvě se známými... Anebo má tu nějaká duše podobné touhy jako já? :)

Vaše Lucka