O pravdě

Co je lepší nevědět? Tak nějak nad tím přemýšlím už od rána a pořád se nemůžu dopracovat k něčemu, co by mě uspokojilo.

Já popravdě nevím, sama jsem spíš zastánce toho, že je lepší pravda než milosrdná lež, pokud je vůbec milosrdná. Jsem totiž ten člověk, co kolikrát už v životě věřil a potom zjistil, že to byly jen lži... Pravda se podle mě prostě vždycky provalí, takže lhát nemá cenu nikdy, nakonec se nám to vymstí.

Zvlášť to platí ve vztahu. Zpočátku jsme s přítelem měli trochu problém se dohodnout, on párkrát lhal a z vlastní zkušenosti můžu říct, že to bolí a naučit se potom jednomu věřit, opravdu není ani trochu lehké. Aspoň pokud jste introvert jako já, pro kterého je těžké překonat, když se někdo nechová fér jako vy. Takže pokud jde o otázku toho, co je lepší nevědět, za mě nic.

Ale zase na druhou stranu, můžu si odpustit spoustu věcí, co vědět skutečně nepotřebuji. Například to, kolik měl můj přítel bývalek, kam s nimi chodil atd. To asi nechce slyšet žádná holka, stejně jako bych si tipla, že ani kluci z toho nejsou nadšení. :) Pak je pro mě taky lepší nevědět nic urgentního, protože jsem vcelku sklerotik, takže takové ty akutní věci, co je potřeba rychle nakoupit, udělat a podobně, v tom na mě spoleh není.

Pak jsem asi divná, ale nepotřebuju vědět, který módní styl zrovna letí, já ráda nosím to, co se mi líbí bez ohledu na to, zda jsem nebo nejsem in. Nepotřebuju vědět, co se děje u sousedů, když se u nich ještě o půlnoci svítí nebo jim přijede návštěva, v tom je děsnej můj přítel, on je hotová Kelišová. :D A dokonce ani nepotřebuju ke svému životu nejnovější zprávy ze světa celebrit, jak si bulvár neustále myslí a pořád nám cpe nejnovější úlovky z VIP světa.

Takže abych to nějak zakončila, každý jsme nějaký a každý máme něco, co potřebujeme a nepotřebujeme vědět. U mě to je zkrátka tak, že důležité věci vědět chci, lhaní se mi naprosti příčí a minulost by měla zůstat minulostí, ke které se nevracíme.

Přeji krásný večer všem. :)

Vaše Lucka