Moderní bezdomovec
Zdravím, zlatíčka!
Nedávno jsem došla k tomu, že jsem moderní bezdomovec. Co to vlastně znamená a jak jsem k takovému názoru přišla? Vlastně to začalo zcela nevinně na kafi s kamarádkou, ostatně z těchto posezení pochází mnoho mých mnohdy praštěných nápadů a názorů.
Mluvily jsme o tom, jak jde život a současně jsme probraly i naše vztahy. A u toho mi došla zajímavá věc. Většinu času trávím u přítele, který bydlí u rodičů, jelikož domeček je zatím v přestavbě a ještě tak asi rok bude. Jednou tam sice budeme žít spolu, pokud nám vztah vydrží, ale zatím "bydlíme" u nich. Jenže někde přebývat a být doma je rozdíl. U nás v malém bytě, kdy mám pokojíček společně s bráchou, se vegetit nedá, takže to tak nějak samo vyústilo k tomu, že jsem doma nespala dobrých pár měsíců.
 |  |  |
A teď k pojmu moderního bezdomovce. Bydlím u přítele, ale domov to není, je to takové přechodné přespávání s tím, že bez něj tam prakticky nejsem. Jenže doma už vlastně taky nebydlím, protože tam jezdím jen jednou za čas "na návštěvu", abych si vzala prádlo, dala kafe s rodiči atd. A to, že doma už vlastně tak doma docela není, souvisí i s tím, že i brácha si zvykl na svůj klid. Zvykl si na to, že má pokoj sám pro sebe a když se někdy stane, že jsme tam na chvíli zase spolu, jsme z toho nervózní oba.
Je to vlastně docela vtipné, ale v tuhle chvíli to pravé "doma" nemám. Ten přechod, kdy ptáčátko vyletí z hnízda, se mi zdá zvláštní, zatím si na něj pořád zvykám, chodím na brigádu, hledám práci, přespávám u přítele... Takový koloběh, ze kterého teď není cesta ven. Takže ač si s přítelovou rodinou rozumím víc než dobře, v nitru tajně doufám, že baráček už bude brzy obyvatelný, budeme moci vybírat nábytek, stěhovat se, užívat si soukromí a toho, že jsme jen my dva. Budeme si tvořit náš vlastní domov...
A teď mi řekněte, holky a kluci, máte to tak někdo podobně? Řešili jste, že už vlastně nikam nepatříte a jen čekáte, až se to vaše místo objeví? Pokud ano, podělte se. Budu ráda za každý názor.
Vaše Lucka
12 Komentáře
helee, ty si skoro jako můj přítel! ten je zase skoro pořád u nás, páč u nich se to předělává s tím, že to, kde bydlí teď bude pak pro nás D ale jakoby on domů jezdí, to bych zase kecala
OdpovědětVymazatKdyž to vezmu trochu nadneseně, tak je to i docela vtipné. :)
OdpovědětVymazatKdyž je to přechodné, tak se to dá ještě přežít... horší by bylo, kdyby jsi skutečně jednoho dne neměla kde složit hlavu. Taky nejsem ještě úplně samostatná, mám to takové rozdělené, že třeba teď v létě jsem doma u rodičů a přes semestr na bytě... kde pak přes rok trávím většinu času...
OdpovědětVymazatLuci, já bydlím s přítelem v nájmu, už tři roky. Stejně bych musela bydlet na koleji a cena není výrazně vyšší, než třeba za samostatný pokoj ve sdíleném bytě, a tak jsem ráda, že bydlíme leč v pronájmu sami dva. Nicméně se taktéž budeme stěhovat za rok až dva a hledat ten "pravý" domov :)
OdpovědětVymazatKolem sebe mám hodně rodičů, kteří dětem kupují byty a děti si sednou přímo do tepla a blaha, aniž by se o to nějak zapříčinily. Inu, někdo se umí narodit.
OdpovědětVymazattaky jsem cestovala jsem a tam a nakonec uz máme své nemám to jako většina že dostanou či si koupí byt.yt jsme předělali je pravda že sami(bez profesionálů) a pomocí rodiču taťka je moc šikovný a baví ho to :)
OdpovědětVymazatJá to u rodičů neměla lehké, proto můj domov nazývám bydlení s přítelem Ale článek s názvem moderní bezdomovec si nazvala opravdu skvěle!
OdpovědětVymazatTeď jsem na střední (školu máme ve stejném městě, jako bydlím), takže jsem stále doma, ale na jaře maturuji, takže za rok už budu na intru. Domov mi samozřejmě bude chybět, ale člověk si prý zvykne.
OdpovědětVymazatJá bydlím doma, protože k tomu mám své důvody, ale upřímně, kdybych měla možnosti, hlavně finanční, tak jdu okamžitě bydlet sama.
OdpovědětVymazatÚplně Tě chápu No my jsme došli do fáze, že byla by i hypotéka (dokonce předschválená a výhodnější než nájem, co teď platíme), ale s nemovitostmi je to horší. Takže jdeme bydlet dvougeneračně s manželovými rodiči, no jéje
OdpovědětVymazatJé, no tak to jsi mě potěšila, že nejsem sama a že to má i nějaké pojmenování! To budu používat. Já jsem teda oficiálně moderní bezdomovkyně už 3. rokem. A je to už poměrně dost nepříjemný. Nemít domov :( Tímto posílám podporu všem dalším moderním bezdomovkyním a bezdomovcům, držme se! :-*;)
OdpovědětVymazatMám to podobně, jezdím za mamkou na návštěvu na Vysočinu, pak bydlím většinu týdne s otcem v Brně a o víkendech jsme buď s přítelem v Brně nebo jezdím za ním do Prahy...spíš si přijdu jako cestovatel, než bezdomovec, ale protože mi je přes 30, tak bych se už ráda "usadila". Ale kdo ví no
OdpovědětVymazat